Druhý pracovní týden ve Vídni pohledem doprovodné osoby

Ostatní dívky však v těchto dnech zažívají změnu. V pondělí odjíždí do kanceláře v jiné městské části. Na úterý dostanou řadu úkolů, které mají vypracovat mimo kancelář. Proto se soustředí ve společenské místnosti hostelu, kde pečlivě plní úlohy jednu za druhou. Chybí jim bohužel tutor, který by jim poradil, nasměřoval je. Proto děvčata během úterního odpoledne působí unaveně, nejsou si jisté, zda odvedly dobrou práci, chybí jim  konzultace s Jeanem. Připadají si přetížené, nevědí, co dřív, jsou bezradné. Pravdou je, že se věnují nám zcela neznámému projektu Silkroad.

Nálada není úplně nejlepší, ale je fajn být občas dole, pak se člověk může víc radovat, když je nahoře:-)

STŘEDA

Po úterní „blbé“ náladě se vydávám společně s děvčaty na vídeňské výstaviště „Messe WIEN“ poblíž Prateru, kde se koná veletrh o dopravě budoucnosti  #TRA2018 (Digitální éra pro dopravu. Řešení pro společnost, ekonomiku a životní prostředí).  Děvčata si mají připravit otázky pro účastníky veletrhu -  návštěvníky i vystavovatele – a získávat jejich odpovědi.

 Jean mi nabídne návštěvu veletrhu. S radostí přijímám.  Veletrh je rozdělen do několika sekcí – rozvoj dopravní infrastruktury, snížení emisí, nové dopravní prostředky, bezpečnost v dopravě, snížení úrovně hluku v okolí dopravních tepen, 5G bezdrátová komunikace, nové zdroje energie pro dopravních prostředky, internet v dopravě apod.

 Večer se raduji. Holky se svěřují, že dnešní pracovní zkušenost si zatím cení nejvíce – sci-fi budoucnost dopravy je opravdu zaujala. J

ČTVRTEK

Plán na dnešní den je jasný – stejně jako Lenka a Jarka, ale ne současně s nimi, absolvuji cestu metrem a autobusem k Volksmuseu. Již od recepce vidím Lenku přenášet plastový box s exponáty. Ujme se mě paní vedoucí Katharina, která mě provede částí expozice muzea. V kanceláři v zadním traktu budovy muzea sedí obě naše děvčata a zapisují do tabulky údaje o exponátech, které předtím vyfotily a změřily. Předměty budou zaevidovány a předány slovenským partnerům, kteří se je zapůjčí pro výstavní účely.

Paní vedoucí je s prací děvčat spokojená. Ukazuje mi, na čem v předchozích dnech Lenka s Jarkou pracovaly.

Cestou k východu, kde se spolu rozloučíme, míjíme sál, kde právě probíhá tisková konference o připravované výstavě, která má připomenout čtvrt století starý válečný konflikt v bývalé Jugoslávii. Ukázky chystané expozice jsou k vidění i v naší fotogalerii.

 Navečer se vydávám procházkou k přírodní rezervaci Lainzer Tiergarten, která se rozkládá západně od našeho hostelu.

PÁTEK

Ráno posnídáme společně s děvčaty, rozdělíme si obědové balíčky a vyrazíme vstříc pracovním povinnostem. Pro mě to znamená, že mám být v 11:00 na náměstí Zentaplatz, abych se setkala s paní Danielou z Austrainingu.  Mým příchodem jsou zaskočení, což se záhy vysvětlí. Měla mi být zaslána SMS s informací, že mám dorazit místo pátku v úterý. Tu mi ale zapomněli poslat…

Tenhle zbytečný výlet mě nakonec stojí 36 EUR. Na místo jsem jela ne MHD, ale byla jsem sem dovezena osobním autem. Za jeho stěračem jsem našla složenku od policie. Chci ji zaplatit, ale platba prostřednictvím QR kódu není možná. Ptám se proto ochotného recepčního v hostelu, jak nejjednodušším způsobem pokutu uhradím. Nejprve se směje a říká, že takoví ukrajinští řidiči si s pokutami od rakouské policie hlavu nelámou. Složenku zmačkají a zahodí. Jenže pak usedne za počítač a vážným tónem říká: „ Tschechien…Abkommen …Lieber bezahlen!“  (raději zaplatit)

Jenže tenhle pátek třináctého má i své odpoledne, které je nádherné – prožité v Prateru, v parku. A je zakončen večerem na party u Jeana a Wolfganga, na které naplánujeme nedělní prohlídku Vídně.

VÍKEND = RELAX

Shopping v  Shopping City Süd (Primark)

"Spaziergang" po Vídni

Marie Janoušková