Sotva jsme si půjčili koloběžky, začalo "lejt jak z konve" a my jsme zjistili, že bez blatníků se kola koloběžek proměňují ve výkonné ostřikovače. Naštěstí se šlo po cestě schovat do horského srubu, kde jsme přečkali nejhorší déšť a překonali chvíle trudomyslnosti a zbytek cesty už jsme si náramně užili. Do Koutů jsme sice dorazili ošlehaní od bláta a s rybníkama v botách, ale hned jak jsme se převlékli do suchého, zašli jsme na nejlepší smažák v životě (mokro, zima a vyčerpání je nejlepší kuchař).
Po cestě do kempu jsme se stavili do obchodu pro buřta a suché pantofle a už si jen užili oheň, opékání a zpívání. Druhý den jsme vyrazili na procházku do Velkých Losin, kolem zámku, papírny a hlavně přes nejlepší "párkovrohlíkárnu" široko daleko a hurá domů. Nakonec se tedy výlet nesl v duchu hesla "zážitek nemusí být pozitivní, ale intenzivní", ale zase máme jistotu, že na něj nikdo z nás do smrti nezapomene.
Jakub Klejch