Jako jeden z již mála žijících pamětníků holocaustu se rozhodl podat svědectví hrůz, kterým byl jako židovský chlapec vystaven od svých deseti let. Vyprávěl o pro něho nepochopitelném vyčlenění ze společnosti v době Protektorátu Čechy a Morava, ghettu v Terezíně, o hrůzném transportu v dobytčím vagonu do Osvětimi, kde ale vše teprve začalo. V tzv. dětském táboře v bloku B2b Toman Brod přežil až do června roku 1944, kdy se štěstím prošel Mengeleho selekcí. S další notnou dávkou štěstí se dostal na práci do Říše do pracovního tábora Märzbachtal. Bratr a maminka holocaust nepřežili. V posledních dnech války prodělal tyfus a po návratu do Prahy těžkou tuberkulózu.
Je až těžko pochopitelné, jaký životní optimismus z pana Tomana Broda přes všechny rány osudu vyzařoval. Současně je obdivuhodné, že ani všechna vytrpěná příkoří nezlomila jeho víru v člověka.
Mgr. Marie Pecháčková