Zamyšlení ředitelky

Ve škole tráví děti tolik času, že se po rodině stává druhým nejdůležitějším sociálním prostředím. Jakýmsi druhým domovem. Škola se musí snažit, stejně jako Vy, rodiče, vychovávat dobré lidi, kteří mají schopnost prožívat a rozdávat lásku. Je proto nutné, aby se ze školy stávalo místo setkávání a socializace, místo, kde se učíme komunikovat, kde jsme v bezpečí. Je důležité, aby děti věděly, že nám na nich záleží, protože nám nejde jen o předávání informací, ale i o získávání zdravých vztahů a hodnot. Takovou bych naši školu chtěla mít a trochu neskromně doufám, že taková naše škola je.

Nechci od svých studentů, aby dobře „startovali ekonomiku“, nechci, aby zapadli do nějakého systému, aniž by si to přáli. Chci, aby byli šťastní. A s tím úzce souvisí, že musí být svobodní. Musí si svobodně a kvalifikovaně vybrat budoucí směřování a musí za svá rozhodnutí v životě nést odpovědnost. Každý člověk má originální sadu talentů a schopností a poslední rozhodnutí o tom, jakým směrem se vydat, by mělo být na něm samotném.

Já osobně jsem vždycky za největší hodnotu vedle zdraví a rodiny považovala svobodu. Pokud se podívám v čase nazpět, byla hlavní motivací, proč řídit soukromou školu, právě svoboda. Mám neodbytný pocit, že oné svobody a nezávislosti ve společnosti rok od roku ubývá a že je potřeba ji bránit, protože úbytek svobody zpravidla vede k nadprodukci hlouposti, a to není dobrá vyhlídka.

Pojďme společně za tím, aby v naší škole, která je malým světem pro všechny, kteří v ní pracují a studují, bylo hlouposti co nejméně, abychom před ní neskláněli hlavu, ať už se objeví odkudkoli, a aby nám spolu bylo dobře.

Doufejme, že příští školní rok bude již tradiční, protože škola bez přítomnosti žáků není opravdovou školou.

S pozdravem

Ing. Ivana Zemanová

P.S.

Legenda o dvou vlcích
Jednou vyprávěl starý indián svému vnukovi o velké bitvě, která probíhá v nitru každého člověka. Řekl mu: „Chlapče, ta bitva v každém z nás je bitvou mezi dvěma vlky. Jeden je zlý. Je to vztek, žárlivost, závist, smutek, sobectví, namyšlenost, hrubost, nenávist, sebestřednost a falešnost. Ten druhý je dobrý. Je to láska, radost, pokoj, trpělivost, laskavost, dobrota, naděje, empatie, štědrost, věrnost, soucit, důvěra a víra.“ Vnuk o tom chvíli přemýšlel a potom se zeptal: „A který vlk vyhraje?“ Starý indián odpověděl: „Ten, kterého pravidelně krmíš...“

Vlídné příběhy, José Carlos Bermejo