Pro výuku cizího jazyka není důležité pouze mluvit, ale i poslouchat/naslouchat našemu partnerovi v komunikaci. A my jsme se v hodině němčiny rozhodli, procvičit poslech trochu jinak a spojit jej se všemi možnými vjemy, které jsme následně v německém jazyce popsali. Co jsme viděli v představách, co jsme cítili, co jsme dělali.
Naši standardní dvouhodinovku jsme si zpříjemnili čtyřmi skladbami od nizozemského interpreta Lexe van Somerena pod názvem „Wie im Himmel“ (Jako v nebi). A při poslechu se tak žáci skutečně cítili. Žáci mohli zaujmout jakoukoliv příjemnou pozici. Zde jsme naopak ocenili distanční výuku, protože někteří si lehli do postele, někdo si vzal k počítači aspoň polštář pod hlavu… Každopádně podmínka byla, aby se cítili pohodlně.
Už po první skladbě, která byla velmi uklidňující, se v chatu schůzky objevily reakce – uklidňující, na emoce působící hudba vzbuzovala v hlavách žáků představy a pocity, které si psali buď na předem připravený papír, nebo přímo do chatu, zatím v češtině. Čtvrtá, poslední skladba byla po třech melancholických naopak živá, rychlá, veselá a někteří žáci dokonce i tančili.
Po ukončení hodiny do sdíleného dokumentu žáci německy popsali své pocity a dojmy.
V další hodině jsme si jejich příspěvky četli a povídali si o nich.
Myslím, že se hodina vydařila. Zde několik reakcí od žáků:
Poslouchací hodinu jsem si užil, určitě bych si to zopakoval
Rozhodně to bylo hezké zpestření. Nejsem si úplně jistá důvodem, ale uvítala jsem to ráda.
Hodina s poslechem hudby se mi moc líbila. Přišlo mi to jako skvělé zpestření výuky a byla výzva potom stručně převést do němčiny všechny myšlenky, co se mi honily hlavou.
Takže si to zase někdy zopakujeme :)
Mgr. Saskia Leinweberová