Natálie ve Vídni: Stáž, smích a 343 schodů

Dobrý den, pane řediteli,

ráda bych se s Vámi podělila o své zkušenosti a zážitky z prvního týdne stáže.

Naše cesta začala v neděli v České Třebové, odkud jsme vyrazili přímým vlakem do Vídně. Všichni jsme byli ve velmi dobré náladě – hlavně pan učitel Rejman, který se na týden s námi očividně těšil. Cesta probíhala v pořádku a rychle ubíhala, protože jsme ji strávili sdílením myšlenek a povídáním.

V pondělí jsme se seznámili s Nadiou Prize, která nás obeznámila s programem na následující dva týdny. Odpoledne jsme společně s naší koordinátorkou, Tondou, Esi a Nelčou absolvovali úvodní prohlídku pracoviště – hotelu Orangerie. Do hotelu jsme dorazili městskou dopravou, cesta trvala přibližně 15 minut. Uvítal nás náš tutor Martin, který je velmi milý a vstřícný.

Se spolužáky jsme se dohodli, že se na různých pracovních pozicích budeme střídat po jednotlivých dnech. Já s Tondou jsme začali jednoduššími úkoly a druhý den jsme se přesunuli na recepci, což mi přišlo jako zajímavější a přínosnější zkušenost. S naším tutorem Martinem jsme si domluvili pracovní režim tak, abychom po směně měli čas i na poznávání města. To nám všem velmi vyhovuje. Cestu do práce už mám zažitou a v orientaci po Vídni se začínám cítit jistě. Lidé v hotelu jsou velmi milí, vtipní a ochotní.

Během týdne jsme díky dobrodružné povaze pana učitele Rejmana viděli mnoho památek. Jedním z vrcholů byl výstup na věž Stephansdomu – 343 schodů! Pan učitel celou cestu nahoru zvládl s úsměvem, zatímco nás deset funělo a stěžovalo si za ním. Myslím, že tento výstup nám bez debat nahradil „leg day“ na celý měsíc. Děkujeme, pane učiteli!

Po prvním týdnu musím říct, že jsem opravdu spokojená a nelituji, že jsem se o stáž ucházela. Sešla se tu skvělá parta lidí, každý den je plný smíchu a opravdu jsme se sžili jako rodina.

S pozdravem
Natálie Šidová, 2.A