Jak Anna plánovala výlet z Vídně do Česka

Dobrý den,

ráda bych se s Vámi podělila o zážitky z prvního týdne ve Vídni.

V neděli 18. 5. jsme se vydali vlakem z České Třebové do Vídně, a cesta nám velmi rychle utekla. Na hlavním nádraží nás přivítala slečna, která nás odvedla na ubytování. Kufry jsme si odnesli na apartmán a zbytek dne jsme věnovali seznamování s okolím.

V pondělí dopoledne jsme měli orientační meeting s paní Nadiou, která nás seznámila se základními německými slovíčky a vysvětlila nám, jak budou následující dva týdny ve Vídni probíhat. Odpoledne nám ukázala cestu na naše pracoviště, kde jsme se setkali s naší vedoucí Kate. Večer nás pan učitel Rejman provedl některými známými místy Vídně – navštívili jsme například Stephansplatz a Stephansdom, kde jsme vystoupali na nejvyšší věž se 343 schody. Poté jsme už zvládli jen dojet zpět na ubytování.

V úterý jsme se poprvé vydali do práce. Se Štěpánem pracujeme ve Volkskundemuseum Wien, které je momentálně provizorně přesunuto do areálu bývalé psychiatrické léčebny Otto Wagnera. Cesta do muzea trvá zhruba 35 minut s jedním přestupem. Kate nám po bližším seznámení zadala třídenní projekt, ve kterém jsme měli připravit návrh jednodenního výletu do města v České republice – s cestou z Vídně kratší než dvě hodiny a s rozpočtem, který by přinesl finanční zisk pro muzeum, a to jak pro členy, tak nečleny.

Ve středu jsme na projektu dále pracovali. Jelikož v naší kanceláři probíhal meeting, přesunuli jsme se na chodbu pod takzvaný „nemocný strom“. Odpoledne nás pan učitel Rejman vzal do galerie Albertina, kde jsme viděli výstavu Matthewa Wonga i skici Leonarda da Vinciho.

Ve čtvrtek jsme měli home office, protože Kate ten den nemohla být v muzeu a nebyl by pro nás k dispozici prostor k práci. Projekt jsme jí ráno odeslali, ona nám poslala zpětnou vazbu, provedli jsme drobné úpravy – a měli hotovo. Zbytek dne proběhl ve velmi uvolněné a zábavné atmosféře, protože jsme navštívili zábavní park Prater.

V pátek dopoledne jsme s panem Rejmanem a Štěpánem navštívili výstavu v galerii Belvedere, kde jsme obdivovali díla Gustava Klimta. Vzhledem k časové tísni jsme toho víc nestihli. V práci to bylo trochu zmatené – museli jsme přivézt propagační letáky na akci konanou na místě, které jsme předtím neznali, a následně analyzovat marketingové materiály konkurence. Protože jsme se vrátili později než obvykle, stihli jsme už jen krátkou návštěvu Rakouské národní knihovny.

První týden jsem si velmi užila a doufám, že i ten druhý bude probíhat v podobném duchu.

S pozdravem
Anna Martincová, 2.A