Zahraniční stáže - Rakousko

Vídeň 2018

 

Ve školním roce 2016/17 jsme navázali spolupráci s rakouským partnerem, kterým je Mozarthaus Vienna ve Vídni.

První postřehy ze zahraničního pobytu nám popsala paní učitelka Janoušková:

Desítka děvčat dostala příležitost poznávat atmosféru Vídně, seznamovat se se zdejším multikulturním pracovním prostředím. Věřím, že si povedou velmi dobře. První dny pobytu byly naplněny mnoha zážitky.

SOBOTA 7.4. 2018
Se studentkami se před devátou setkáváme u budovy TC. Chvíli nato dorazí autobus maďarské společnosti.
Řidiče pozdravím v jejich mateřštině "jó napot", protože jsem si pozdrav těsně před Litomyšlí "vygooglila v translatoru". Zaradují se a spustí na mě maďarsky "Bécs? Bécs" Krčím rameny a ptám se : "Englisch? Deutsch?" Řidiči se smějí od ucha k uchu a hlásí: "Mimik, mimik.." Nakonec používám překladač na každou větu, kterou jim chci sdělit, abychom si mohli být jisti, že si rozumíme. 
Z Litomyšle míříme do Prostějova, kde se k nám přidají stážisté z polytechnické školy, kteří také v rámci Erasmu + jedou coby automechanici spravovat převodovky, měnit motorový olej nebo kola osobních aut do Milána.
Do vídeňského hostelu Hütteldorf dorazíme kolem půl třetí. Jsou tu pro nás připravené "lunchpakety". Rozdělíme si je a jdeme se ubytovat. Společné dívčí pokoje jsou malé a v každém pouze jediná elektrická zásuvka. Při pohledu na pokojíky  je jasné, že jsou plánované opravdu jen na přespání. Proč tam být přes den, když to není nutné?!
Na recepci hostelu nás vedle jídla čekaly i jízdenky na MHD. Dáme si proto hodinu na odpočinek a pak vyrážíme k metru. Směr? Prater!!! V zábavním parku stihneme horskou dráhu, vodní skluzavku, dům hrůzy, ale taky Prater Tower - největší "řetězák" na světě, což je vidět na našich fotkách a videích. Cestou zpět se stavíme na kávu a horkou čokoládu. První zážitky z Vídně sdílíme na sociálních sítích.
Pro mě bohužel  končí sobota zjištěním, že jsem kartáček na zuby nechala doma v koupelně.
 
NEDĚLE 8.4. 2018
Postele jsou příjemně pohodlné, noc klidná. Snídáme v devět "all you can eat". Na nebi se honí mraky, což není pro venkovní aktivity příznivé, proto navrhnu návštěvu galerie Albertina. Cestou k ní stihneme udělat fotky barokního chrámu Karlskirsche, vídeňské opery i protilehlého hotelu Sacher. Obrazárna Albertina je studentům do 19 let přístupná zdarma, Obrovská výhoda pro mladé, kteří chtějí na vlastní oči vidět Pabla Picassa, Claude Moneta, Edvarda Muncha, Gustava Klimta, Františka  Kupku, Joana Miró, Marca Chagalla a jiné.
Za dvě hodiny už kráčíme po sluncem zalitém "Stephansplatze". Je čas na rozchod. 
Toužím koupit si zubní kartáček. Překážkou je skutečnost, že v neděli mají rakouské obchody  až na výjimky zavřeno. Naštěstí najdu otevřenou Billu. Kolem lahví s sirupem z kokosových květů, oliv, sklenic nakládaných sušených rajčat spěchám do oddělení drogerie. Regály se zubními pastami, kartáčky, šampóny jsou schované za roletou. S otazníky v očích se obracím na personál, který mi vysvětluje, že kartáček na zuby mi v neděli prodat nesmí. Zakázáno zákonem. S očima v sloup odcházím pro kokosový olej a himalájskou sůl. Evidentně nastal správný okamžik, kdy mám vyměnit klasiku za alternativu.
Náladu mi zvedne nápad děvčat strávit dnešní odpoledne v nejstarší ZOO na světě, která se loni stala i nejlepší evropskou zoologickou zahradou a leží několik stovek metrů od pohádkového Schönbrunnu. Jedeme tam.Plní se mi sen . Vidím na vlastní oči pandy velké.
Kolem šesté se vracíme do hostelu. Nachozeno máme 13 kilometrů. Podle opálených tváří je znát, že odpoledne bylo slunečné, a podle rozcuchaných vlasech na fotografiích lze poznat, že pořádně foukalo.
Už cestou metrem sdílíme nedělní zážitky na sociálních sítích.
Ovšem trojice děvčat chce ještě jednu procházku. Prvním cílem je obří kolo "Riesenrad" v Pratru. Vídeň je již zahalená v temném rouchu noci, které zdobí světla zábavního parku, svit pouličních lamp. Holkám se ještě nechce zpět. Dojedeme na ostrov v dunaji - Donauinsel a zdejší procházkou zvýšíme počet nachozených kilometrů na 16. Těšíme se do postele a jsme zvědavé, co přinese první den nového týdne.
 
Mgr. Marie Janoušková
rak

Lenka Navrátilová

Lenka2

Dobrý den, paní ředitelko,

zdravím Vás z Vídně!

 Pracuji společně s Jarkou v muzeu „Volkskundemuseum“. Naše práce je každý den trochu jiná. Naším prvním úkolem bylo umýt kuchyň, čehož jsme se trochu zalekly. Ne proto, že bychom to nebyly schopny zvládnout, ale protože jsme čekaly odlišnou práci. Avšak po zvládnutí prvního úkolu (možná zvládnutí první zkoušky) jsme již dostaly práci, kterou jsme očekávaly. Vybíraly, fotily a měřily jsme různé předměty, které poputují na výstavu na Slovensko.

 Paní vedoucí, která nás má v muzeu na starost, má shodou okolností původ ze Slovenska. Mluvíme zde tedy jak anglicky, tak i česky. V práci jsou na nás hodní. Pokud něco nepochopíme, snaží se nám každou neznámou vysvětlit různými způsoby, ačkoliv (nebo protože) z celého muzea umí anglicky asi jen čtyři lidé. Ostatní mluví pouze německy, což my s Jarkou bohužel nezvládáme.

Čtvrtek byl pro mě asi ze všech pracovních dní nejzajímavější, protože jsme nahrávaly rozhovor k jedné připravované výstavě o válce v Jugoslávii. Osobně mě to moc bavilo a dozvěděla jsem se také spoustu zajímavých informací.

Za sebe můžu říct, že mě má práce baví a jsem s ní spokojená

Volný čas se tu snažíme využít naplno. Ať už návštěvou Albertiny, ZOO, Prateru, různých kaváren, obchodů, nebo jen procházkami po okolí. Díky těmto častým přesunům se už dokonce docela dobře orientuji i v linkách a stanicích vídeňského  metra, z čehož mám velkou radost. Z dojíždění do zaměstnání jsem měla na počátku asi největší strach.

Po týdnu stráveném v rakouském hlavním městě můžu říct, že jsem si Vídeň zamilovala. Velmi se mi zde líbí kultura a mentalita zdejších lidí. Pokud budu mít příležitost, budu vždy ráda vracet.  Tím jsem si naprosto jistá.

 

S pozdravem

Lenka

Radka Vimrová

Radkaaa

Dobrý den, paní ředitelko,

 konečně jsem se dostala k tomu, abych Vám napsala zprávu z Vídně. Většinu času totiž trávíme buď v práci, nebo cestováním a poznáváním Vídně.

Je za námi první pracovní týden a druhý víkend. Zatím jsme v práci docela spokojené, ale nějak jsme stále nepochopily, pro co a jak náš šéf Jean pracuje. Snad tento týden už to dopadne. :-) 
Ale jinak je sympatický, nemůžu říct opak. V práci s Péťou pracujeme pro @ideamachine. Přidáváme na steemit různé články o našich aktivitách a dalších projektech.

Dále jsme také dělaly průzkum mezi lidmi v Schnbrunnu, v Museums Quartier a v místním parku, abychom zjistily potřebné informace pro projekt SilkRoad 4.0, kterým se momentálně Jean zabývá.

Počasí tu bylo až do dnes nádherné, teď se  trochu zkazilo, ale snad se zase  brzo zlepší.

Vídeň jsem si natolik oblíbila, že bych sem chtěla někdy zase jet. Hodně mě zaujalo historické centrum. Líbí se mi také životní styl místních, hodně se věnují hudbě a sportu.

Doufám, že jsem napsala vše důležité, a zdravím do Litomyšle.

Radka

Eliška Rejmanová

Eliška1

Dobrý den, paní ředitelko,

posílám Vám pozdrav ze stáže z Vídně. Jsme tu již 9. den. Celé dny svítí sluníčko, teploty přesahují 20°C,je tady opravdu krásně.

Dneska nás čekala prohlídka historického centra Vídně, kterou
vedli moji nadřízení pánové Wolfgang a Jean. Provedli nás kolem budovy vídeňské opery, dále kolem hotelu Sacher, který se proslavil díky stejnojmennému čokoládovému dortu. Potom jsme navštívili Hofburg - palác, v němž žije rakouský prezident.

Před námi je ještě 5 pracovních dní. Já pracuji ve společnosti
Generation Europe, kde píšu články na stránce Streemit.com. Jinak nesedíme jen u počítače, ale chodíme i ven. Tam prostřednictvím anket s občany Vídně zjišťujeme, kde je
nejlepší místo pro informační stánek pro Silkroad 4.0, což je
výzva, kterou provede pan Philippe, který pojede z Vídně do Číny pouze na motocyklu.

Jsme ubytovány na Hostelu Hütteldorf, kde jsem na pokoji společně s Jarkou a s Péťou. Ke snídani máme bufet, kde si můžeme vybrat, co chceme. K obědu máme každý den bagetu, jablko a vodu. A k večeři nám vozí do hostelu krabičky s jídlem, které si ohřejeme v mikrovlnné troubě. Ale dneska nám poprvé přivezli salámovou pizzu, která byla výborná.

Chtěla bych moc poděkovat za tuhle stáž. Pro mě je to hodně
velká zkušenost a jsem za ni vděčná.

S pozdravem

Eliška Rejmanová

 

Petra Šuglová

PetaSuglova

Dobrý den, paní ředitelko,

zdravím Vás ze stáže v Rakousku.

Jsme tu již 8 dní a dnes máme konečně celý pracovní týden za sebou.

Metrem nám cesta do práce trvá zhruba 40 minut, cestujeme dvěma linkami metra.Společně s dalšími sedmi holkami
pracujeme pro "Generation Europ". Náplň práce sice nesplnila má očekávání, ale na pracovišti panuje vždy příjemná atmosféra.

Ubytování není špatné. Máme dostatek teplé vody i tepla. Na pokoji bydlíme ve třech, já, Jarka a Eliška, za což jsem ráda. Jediné, co bych pobytu zde vytkla, jsou obědy - bagety.

Nejvíce si tu užívám krásy a památky Vídně, jako například zábavní park Prater, který jsme navštívily už dvakrát.

S pozdravem

Petra Šuglová

 

Lucie Pulkrábková

Lucka1Dobrý den, paní ředitelko,

posílám Vám pozdrav z překrásné slunečné Vídně.
Dnes je čtvrtek a před námi je ještě šest pracovních dní a spousta volného času k poznávání zdejšího okolí, i když musím podotknout, že za těch pár dní už jsme toho viděly hodně.
V sobotu jsme se ubytovaly a byl nám přidělen maličký pokojíček, ve kterém jsme čtyři holky (přiznávám, že nám chybí místo na haldy našeho oblečení), ale už jsme se s ním úspěšně sžily a rády se tam po práci vracíme. Navštívily jsme zábavní park Prater, muzeum Albertina, kde jsme obdivovaly světové umění, a v neděli jsme možná ještě více obdivovaly zvířata v zoologické zahradě u Schönbrunnu, ze které jsem já osobně byla nadšená.

V pondělí jsme vyrazily na pracoviště, kde jsme (ne)byly seznámeny s prací. Byla jsem přidělena do firmy CoSpace, ovšem teprve ve středu jsem zjistila, že pracuji pro komunitu Generation Europe a.k.a. Global School, ovšem stále se moc neorientuji, protože zaměstnavatelé tvrdí vždy něco jiného. Moje pracovní pozice je tzv. „covermaker“. Náplní je sestavování a psaní článků v angličtině z informací, které si hledám na internetu. Pracuji ve dvojici s Věrčou, a i když se práce zdá být snadná, tvorba jednoho „steemitu“ trvá celý pracovní den, tedy šest hodin, což je vyčerpávající.

Musím přiznat, že první dny jsem byla z práce nervózní, ale když dokončím článek, mám dobrý pocit a jdu s chutí (která později přejde) dělat další. Snažíme se brát vše pozitivně a navzájem se podporujeme, udržujeme si dobrou náladu, to nám hodně pomáhá. Jsme tu skvělý kolektiv.

Zprávu posílám z metra, tak doufám, že bude čitelná. Koneckonců jsem teď zvyklá psát v angličtině, tak snad jsem to v tom našem jazyce nezapomněla.

Uvidíme, co přinesou dny následující.

Vídeň se mi vážně zalíbila a věřím tomu, že své zkušenosti později využiju. Ráda se sem vrátím.

Lucie Pulkrábková

Yuliana Arutiunian

Jula

Dobrý večer, vážená paní ředitelko, a všichni na Trading Centre!

Posílám Vám zprávu ze své praxe z nádherného města Vídně.

V pondělí jsme poprvé nastoupily na pracoviště a dneska máme třetí pracovní den. Ten se mi líbí nejvíc, protože jsme nemusely sedět v kanceláři a pracovat na počítači.

Dneska jsme měly za úkol zmapovat prostředí a okolí parku poblíž adresy našeho pracoviště. Rozdělily jsme na tři týmy a pustily se do práce. Můj tým se zabýval okolní ulicí. Museli jsme popsat, čím se zabývají všechny obchody, kanceláře, které v této ulici nacházejí. Případně jsme poprosily o leták nebo vizitku podniku.

Byla to někdy docela komická situace, protože většina lidí neumí anglicky a my ještě pořádně neumíme německy. Ale neschopnost mluvit nějakým jazykem nemůže zabránit takovým šikovným holkám splnit zadání úkolu, takže jsme vše nakonec zvládly.

Dneska jsem se dozvěděla hodně nového o běžných obyvatelích Vídně a budu si tento den pamatovat do konce života.

Na závěr Vám chci poděkovat za takovou skvělou příležitost.

Na shledanou za 2 týdny

Jula

Věra Bláhová

Věrča

Dobrý den, paní ředitelko,
posílám pozdrav z Rakouska.

Moje pondělní ráno ve Vídni začalo hledáním ztraceného zlatého prstýnku, který jsem později naštěstí našla v odpadkovém koši.
Po výborné snídani se nás ujaly paní z Austrainingu a sdělily nám informace potřebné k práci. Poté jsme se vydaly na naše pracoviště. Cesta tam trvá asi ¾ hodiny, cestujeme dvěma linkami metra. V cíli už na náš čekal zaměstnavatel Jean. Seznámil nás s prací. K obědu jsme si společně připravili pizzu.
Zatím jsem práci moc neporozuměla, ale doufám, že se to zlepší. Po práci jsem v hostelu hledala své vegetariánské párky, které jsem si nechala v chladu na okenním parapetu. Zanedlouho jsem je zahlédla na střeše přízemí našeho hostelu, kam je odnesla místní mourovatá kočka.
Ve Vídni přetrvává krásné počasí a zatím se mi tu líbí, i přes ty dnešní méně vítané příhody.
Do Litomyšle zdraví

Věrča

Jarka Malinová

Jarka1

Dobrý den, paní ředitelko,

zdravím Vás z překrásné Vídně.

Pracuji společně s Lenkou ve Volkskunde Museum Wien. Naše pracovní doba je od 10 do 14 hodin. Bohužel z prostředí, ani pracovní náplně, nejsme nijak nadšené. Já například očekávala, že se ve společnosti, která je na stážisty zvyklá a připravená, domluvím anglicky.

 Když jsme poprvé přišly, nikdo nás nečekal a prvních pár dní pro nás neměli žádnou práci, což se mělo změnit čtvrtý den s příchodem onemocnělé vedoucí. Naneštěstí vše zůstalo stejné a dál jsme dělaly práce, které podle mého názoru nejsou příliš adekvátní.

A aby toho nebylo málo, hned v úterý jsem zjistila, že tu podle zákona nesmí chodit nezletilí do posilovny a fit centra.

Náladu nám všem ale zlepšil Gustav - námi adoptovaná hostelová kočka, kterou jsme pojmenovali po vídeňském malíři Gustavu Klimtovi.

Co se ubytování týče, jsme všechny docela spokojené, až na skutečnost, že máme k dispozici pouze jednu zásuvku na pokoji pro tři notebooky a tři telefony (jsme na pokoji já, Petra a Eliška). Prodlužovačka slíbená, ale nezajištěná, a nakonec jsme si ji pořídily samy, jsme přeci holky šikovné.

S holkama po práci obvykle navštěvujeme památky, nákupní centra nebo fastfoody. Za těch pár dní jsme toho stihly mnoho - Schönbrunn ZOO, Museum Abertina, Opera House, vyhlášené nákupní ulice, Primark, nebo zábavní park Prater.

Dalším přínosem je doprava, neboť během pár dní jsem se naučila používat složité vídeňské metro a orientovat se ve velkém městě.

Přeji hezký den a naviděnou v pondělí!

S pozdravem

Jaroslava Malinová

Emma Kameníková

Emma

Vážená paní ředitelko,

posílám celému Tradingu pozdrav z Vídně a zároveň informaci o tom, že jsem ještě na živu. :-)

Před námi je ještě několik dní do odjezdu a myslím si, že se už všechny těšíme domů, ne proto že by se nám tady nelíbilo a bylo to tu hrozné, ale protože se na nás všech už po těch dvou týdnech podepisuje značná únava a vyčerpání. I přesto tu panuje stále dobra nálada a většinu času je i s holkami sranda, za což jsem velice ráda.

Všechny dohromady tvoříme skvělý kolektiv a v práci zase tvoříme super tým a vždy si dokážeme navzájem pomoci. I proto beru tuhle stáž jako ještě přínosnější, než jsem čekala, myslím si, že díky ní můžeme vlastně poznávat více lidí ze školy, které jinak mnohdy jen míjíme na chodbě. Ze začátku jsem měla asi největší strach z toho, že si s holkami „nesednu“, ale to bylo úplně zbytečné, protože holky jsou úžasné. Jsem s nimi spokojená.

Vídeň už máme skoro celou prochozenou skrz naskrz. Spousty míst jsme navštívily už v prvním týdnu, takže tenhle týden spíš už využíváme k odpočinku po náročné práci nebo jen tak jezdíme do centra. Já jsem si Vídeň naprosto oblíbila. Dokonce se tu už vyznám i v metru!

Každý den našeho pobytu zde mě zaráží, že tu žije málem víc přistěhovalců než Rakušanů. Překvapilo mě, že hodně málo lidí tu mluví anglicky. Ovšem žijí tu i lidé, kteří neumí ani trochu německy, což byl pro nás někdy velký oříšek, zejména když jsme dostaly za úkol provést anketu mezi obyvateli Vídně nebo návštěvníky veletrhu. Respondenti nám nerozuměli, protože mluvili třeba pouze turecky. Ovšem jsme šikovná děvčata, tak jsme si nakonec poradily i s tímto problémem

A teď něco málo k mé práci. Moje pracovní náplň většinou je, že mám napsat článek na určité téma do angličtiny k tomu přidat nebo nafotit fotky a zveřejnit to na stránce steemit.com. Naše práce je hodně různorodá, ale to si už nechám do prezentace. Dneska jsme například navštívili jeden z největších veletrhů v Evropě o budoucnosti dopravy, kde naším hlavním úkolem bylo získávat informace od lidí, kteří tam prezentují svoji firmu, nějaký výrobek či služby, a ptát se jich na různé otázky a napsat o tom opět článek, který pak zveřejníme.

Myslím si, že tahle stáž každému přinesla zkušenosti, jak už kladné, tak i záporné, ale myslím si, že je to všechno jako celek pro nás obrovským plusem. Stačí si uvědomit, jen nic není dokonalé.

 Ze sluncem zalité Vídně zdraví

Emma

Adéla Svobodová

Adélka

Dobrý den, paní ředitelko,

posílám pozdrav ze stáže ve Vídni.

Naše praxe se pomalu blíží ke konci. Před námi jsou poslední 2 pracovní dny.

 Pracuji společně se 7 holkami ve společnosti Generation Europa, konkrétně s Emmou pro @globalschool. Náplní naší práce je psát články v anglickém jazyce a následně je přidat na sociální síť Steemit. Naštěstí nesedíme jen u počítače, ale dělaly jsme i průzkumy venku mezi lidmi.  V těchto situacích jsem využila i německý jazyk. Cesta do práce nám metrem trvá asi 40 minut. Musím říci, že jsem měla velké obavy z cestování po Vídni, ale současně musím říci, že mé obavy byly úplně zbytečné.

 Jsme ubytovaní v hostelu Hütteldorf. Ubytování není špatné, ale pokoje jsou malé. Opravdu jen na přespání. Na pokoji jsem společně s Ráďou a Lenčou.

Volný čas se snažíme trávit cestováním a poznáváním Vídně. Město je opravdu nádherné a ráda se sem budu vracet.

Na viděnou v pondělí.

S pozdravem

Adéla Svobodová

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.