Ze studentky učitelkou :)

Teď si tak říkám, že vlastně mimo obor úplně nejsem - denně jsem v kontaktu s cizí řečí. Řeknu Vám, kam se na němčinu hrabe taková „hatlamatatilka“ tříleťáka. To je pak pořádná hádanka a vůbec nevíte, která bije.

Ale ne, teď vážně. Loni jsem začala studovat vysokou školu. Mám za sebou pár zkoušek z anglického jazyka a musím říct, že díky velké dotaci cizích jazyků na Tradingu, jsem neměla žádný problém a nemusela jsem navštěvovat konzultace. Stačilo jen oprášit, co do mě paní učitelky před lety “narvaly”.

V dnešní době si každý může říct, že taková angličtina se vyučuje na každé škole, protože je to základ. Jenže už se nikdo nepodívá, v jakém rozsahu a v jaké kvalitě hodiny probíhají. Měla jsem na VOŠ kupu spolužáků z jiných středních škol (podotýkám humanitně zaměřených), kteří sice měli maturitu z angličtiny, ale znalosti nulový a gramatikou byli nepolíbení. Pro mě nepochopitelné.

Poslední dobou vzpomínám na časy strávené na Vaší škole a říkám si, jak bylo fajn, když byl ten svět normální. Měla jsem štěstí, že jsem si středoškolská léta mohla užít se vším všudy - maturiťák, Majáles, poslední zvonění, výlety a vlastně i to, že jsem do té školy mohla fyzicky chodit, dokonce i bez hadru na obličeji. Také jsem věděla, za jakých podmínek a kdy budu maturovat. No, vůbec dnešním studentům, hlavně maturantům, nezávidím. Přeji pevné nervy a hromadu štěstí!

Také ráda vzpomínám na učitele, kteří mě učili, nejvíce na paní učitelku Vostřelovou, která mi byla hodně blízká a její ztráta mě velmi zasáhla.

Možná až teď, když jsem sama učitelka, dokážu víc docenit práci učitelů a co vše pro studenty dělají. Tak i po těch letech děkuji a přeji všem pevné zdraví.

Btw. Posílám fotku z doby, kdy se ještě mohlo do školky a divadlo nebylo zakázané.

Petra Hrubanová