Naše pouť za divadlem

Jak je známo, Chaucer své povídky vsadil do rámce poutní cesty do Canterbury, během níž si poutníci pro ukrácení chvíle navzájem vypráví povídky. Studenti jako rámec děje použili společnou cestu vlakem na divadelní festival v Canterbury. A aby jim cesta dobře utíkala a strávený čas cestováním dobře využili, dají si ve svém kupé generálku.

V jednotlivých povídkách se mladým hercům podařilo vystačit s minimem kulis a kostýmů. Velmi hravě a chytře využili dřevěné podstavce či jakési stupně, které vytvořili ať už interiér kupé, trůn pro krále nebo postel pro milence. Další rekvizitou byl velký kus bílé látky, který se měnil v palác kouzelnice, les či vodu, v níž dováděly mladé dívky.

Herci působili na jevišti profesionálním dojmem, bylo zřejmé, že si hraní svých úloh, ať už tragických nebo mírně komických, užívají. Anglickým jazykem vládli skvěle a pro své diváky připravili možnost, jak se zábavnou formou procvičit v porozumění mluvenému cizímu jazyku. Hru můžeme chápat i jako pozvánku, abychom se k četbě tohoto stěžejního díla anglické literatury snad ještě někdy vrátili.

Mgr. Jana Tmejová