Exkurze do Osvětimi

15.11.2015 | Ing. Ivana Zemanová

Věříme, že téma holokaustu je třeba stále připomínat, a proto jsme připravili exkurzi, které se ve středu 11.11. zúčastnili studenti naší školy. Hlavním cílem bylo poznat dvě významné polské památky, mezi které patří koncentrační tábory v Osvětimi a Březince a proslulé solné doly ve Wieličce nedaleko Krakova. Na cestu jsme vyráželi velmi brzo ráno, neboť nás čekalo několika hodinové cestování a nabytý celodenní program.
Nejprve jsme zamířili do koncentračního tábora v Osvětimi a poté v Březince (Auschwitz I a Auschwitz II- Birkenau), který je rozlohou větší, ale méně dochovaný. Hned při vstupu do tábora jsme procházeli pod bránou se známým nápisem Arbeit macht frei. Od té doby se nás ujala průvodkyně, která velmi poutavě a emotivně vyprávěla o hrozných činech, jenž se odehrály za zdmi tábora. Během prohlídky měli studenti možnost spatřit vybavení táborových domů, pozůstatky zemřelých Židů, plynové komory i spalovny a také stát na nástupišti, z kterého vlak odjížděl vždy prázdný a odkud nevedlo cesty ven. Pocity studentů byli smíšené, někteří vnímali smutek místa více, někteří se snažili z tohoto zážitku vzít ponaučení.
Okolo druhé hodiny jsme se přesouvali na druhé místo našeho zájmu, které také ukazovalo, čeho všeho jsou lidé schopni, nyní ale v pozitivním duchu. Jeli jsme do solných dolů ve Wieličce, které jsou díky své spletitosti a důmyslnosti zapsané na seznam UNESCO. Během dvou hodinové procházky přibližně 100 metrů pod zemí měli studenti možnost poznat život v dole, spatřit krásné kaple zasvěcené polským významným představitelům, pochopit způsob zpracování získané soli a dokonce si mohli místní sůl ochutnat a v případě zájmu zakoupit.
Není lehké popsat pocity a dojmy, které návštěva těchto míst v lidech vyvolává. Studenti mohli zažít autentickou atmosféru, stát na místech, kde se odehrávali neuvěřitelné činy a jistě to v nich vyvolalo řadu otázek a úvah o životě. Závěrem lze uvést citát G. Santayana, který stál u vstupu do muzea v Osvětimi:
„Ten kdo zapomene na svoji minulost, je odsouzen ji znovu prožít".

Mgr. Marie Chválová