Přání ke dni učitelů

Přání ke dni učitelů

28.3.2018 | Ing. Ivana Zemanová

Milé kolegyně, milí kolegové
28. března si připomínáme výročí narození Jana Amose Komenského, tento den patří všem pedagogům…
Práce učitele má radostné, ale i těžké chvíle. A já Vám chci ze srdce popřát, aby se ty těžké chvíle z Vašeho povolání vytratily a aby těch usměvavých bylo co nejvíce.
...

Po Janu Amosi Komenském zůstalo dodnes živé filozofické a zejména pedagogické dílo, které výrazně předběhlo dobu. Učitel je pro žáka nepostradatelný, aby byl úspěšný ve škole i v životě. Všichni si přejí mít inspirující učitele, na které si vzpomenou ne při řešení rovnice, ale ve zlomových okamžicích života.

Připomeňme si při této příležitosti několik myšlenek Jana Amose Komenského…

Učitelé, když budou přívětiví a laskaví a nebudou žáky od sebe odpuzovat žádnou drsností, nýbrž vábit je k sobě otcovským smýšlením, chováním i slovy; když jim budou doporučovat učení, na něž se dávají, pro výbornost, příjemnost a snadnost; když pochválí časem pilnější žáky (maličkým rozdělujíce také ovoce, ořechy cukr atd.); když jim, pozvouce je k sobě, nebo též všem společně ukáží vyobrazení toho, čemu se budou jednou učit, nástroje optické, geometrické, nebeské koule a podobné věci, kterým by se mohli podivovat, když po nich někdy něco vzkáží rodičům. Zkrátka když s nimi budou zacházet s láskou, snadno si získají znenáhla jejich srdce, takže třeba raději budou občas sedět ve škole než doma.

Špatně se tedy starají o chlapce ti, kteří je nutí do učení proti jejich vůli. Neboť co si z toho konečně slibují? Nepřijímá-li žaludek pokrmy s chutí, a přece mu dávají, nic z toho nemůže vzejít než nechutenství a zvracení, aneb aspoň špatné zažívání, porucha zdraví.

Škola sama má být místo příjemné, vábící uvnitř i vně oči. Uvnitř budiž světlý, čistý pokoj, ozdobený všude obrazy, ať už jsou to obrazy znamenitých mužů, ať zeměpisné mapy, ať památky historických událostí nebo nějaké emblémy. Venku pak budiž u školy nejen volné místo k procházkám a společným hrám, nýbrž i nějaká zahrada, do níž by byli časem pouštěni a navádění těšit se pohledem na stromy, kvítí a byliny. Když se věc takto zařídí, je pravděpodobné, že děti budou chodit do škol s nemenší chutí, než chodí na jarmark, kde doufají uvidět a uslyšet vždy něco nového.

Bude-li někdo přistižen při nepozornosti, budiž pokárán nebo potrestán; tak se zbystří při všech bedlivá pozornost. (...) Konečně však, má-li někdo takovou nešťastnou povahu, že tyto mírnější prostředky nedostačují, nutno užíti ostřejších, aby se vůbec zkusilo všechno, nežli někoho necháme jako půdu naprosto nevzdělavatelnou a uznáme jej za ztracena. O někom snad i ještě dnes platí přísloví: Fryga (lenocha) nenapravíme ničím než bitím. A byť i taková přísná kázeň nepomohla tomu, proti komu se jí užije, přece prospěje jiným tím, že jim nažene strachu.

...na konci výkladu budiž dovoleno žákům samým tázat se učitele, na cokoli chtějí, buď že vzešla v někom nějaká pochybnost v přítomné hodině nebo již dříve. Neboť soukromých dotazů nelze trpět; kdokoli potřebuje, ať se dotáže učitele veřejně buď sám nebo prostřednictvím svého desátníka.

Žák musí vidět, že to, čemu se učí, není z Utopie nebo z Platónových idejí, nýbrž že jsou to věci opravdu nás obklopující, jejichž pravé poznání přinese pravý užitek pro život.

 Ing. Ivana Zemanová

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.